Morrisland | Archiv

Osmý den schází nám

Po velkolepé upoutávce přišlo menší zklamání. Na úvod se sluší říct, že i když pořad Osmý den schází nám nebyl zrovna nejlepší, překvapil mě. Nedá se totiž zařadit mezi typické novácké zábavné pořady.

Z nepochopitelného důvodu si Petr Rychlý a Leona Machálková vykali. Bylo to velmi nepřirozené a upnuté. Byli pouze ubohým pojítkem mezi jednotlivými hosty a "dárky". Zato publikum se nezapřelo. Jako vždy tleskalo a smálo se všemu, čemu se dalo i nedalo. Po dlouhé době se objevili někdejší štamgasti. Starší paní, která je snad rekordmankou a mladý chlapec s chmýřím pod nosem, který jí velmi úspěšně konkuruje. Ale i v tomto případě se pořad trochu lišil. Kamera zabírala i nudící se diváky a to u Novy není zas tak běžné.

Poslední dvě "oslavy" probíhaly naprosto stejně. Tvář tv Nova zazpívala písničku se známou tváří českého šoubyznysu. Oddychnul jsem si, když jsem zjistil, že letošní "oslava" nebude postavena na písničkách. Věční kritici Novy Knedlo & Zelo neopomněli v rámci svého turné po českých zábavných pořadech ani na tento. Jejich scénka byla relativně dobrá. Nejlepším bodem večera však byla scénka rodiny Kopečkovic. Ať si všeljaké Katovny a Rasovny říkají co chtějí, Čtveřice protagonistů pořadu Tele Tele "oslavu" oživila.
Daleko větším, ale milým, překvapením však byla absence estrádních umělců. Vystřídali je "nekomerční umělci" jako Chaozz (to už je co říct), Ready Kirken, Anna K. a další.

V závěrečných titulcích jsem nenašel ani jedno jméno typické pro pořady takové velikosti. Režisérem nebyl Jiří Adamec, dramaturgem nebyl Radan Dolejš a scénář napsal také někdo neznámý. Styl této "nové vlny" byl na pořadu znát, ale často byl utlučen typickým nováckým stylem.
Pořad byl neobvyklý, ale stále moc novácký. Co takhle místo do upoutávek investovat do kvality pořadu? Tvůrci prostě zůstali stát na půli cesty. Možná ze strachu. Z koho? Z českého publika. Ani se jim nedivím. Hodně diváků asi při vystoupení skupiny Chaozz skřípalo zuby a představovalo si, že na pódiu je právě Olympic. Snad příště. Držím palce.

autor | kontakt